Góly jako povinnost. Malý sovětský tank se nikdy neusmál

Chlapci, jen si nelíhejte, udělají z vás… a dají vám gól, zvykl říkat legendární československý trenér Luděk Bukač, když na led naskočilo trio K-L-M. Sovětský první útok ve složení Krutů – Larionů – Makarov, kterým kryli záda neméně talentovaní obránci Kasatonů a Fetisů.

Čtyři z nich se později prosadili i za mořem, pátý tam pohořel. Vladimir Krutov odtud rychle odešel a ještě rychleji se vydal z tohoto světa. Zemřel přesně před deseti lety. Měl pouze 52.

Říkali mu tank
Československo, třes se! Peter Slanina, Krutov je tvůj…

„Byl levé křídlo a já jako pravý obránce jsem s ním byl v neustálém kontaktu. Při mantinelu jste s ním jen těžko pohnuli. Byl jako býk. Nebyl vysoký, těžiště měl dolů, byla s ním fuška. Velmi dobře ovládal puk. Fantastický hráč. Ale všichni z lajny byli skvělí,“ vyhrkne hned úvodem bývalý obránce Košic a dlouholetý reprezentant na adresu hráče s číslem 9.

Přestože bylo Československo snad jediným týmem, který čas od času na \“červenou mašinu\“ vyzrál, z Krutova a spol. šel strach. Spolu s Larionovem a Makarovem v 80. letech pravidelně ovládly statistiky na mistrovství světa a stát proti nim byla výzva.

„Skákali jsme na led s tím, abychom nedostali gól. To byl náš minicíl. Když hráli přesilovku, málokdy jsme ho splnili. Ale vzpomínám si na Švédský pohár, kde jsme zvítězili 7:2. Za nerozhodného stavu hráli proti nám dvě minuty 5 na 3 a my jsme to vydrželi. S Františkem Musilem a Dušanem Pašekem nás mučili. Ubránili jsme se jen proto, že Dominik Hašek všechno pochytal,“ zasměje se Slanina.

„Z celé pětky byl největší hajzlík. Fauloval, píchal, sekal. Ale na bruslích byl rychlý jako čert,“ tvrdí o Krutovovi pro iDNES.cz bývalý skvělý útočník Vladimír Růžička.

Skvělý brankář, pevná obrana a hodně štěstí, jinak tomu proti „Green Line“, jak je přezdívali kvůli zelené barvě tréninkových dresů, ani nešlo. Ale zatímco Lariony a Makary si góly a asistence užívali, Krutov měl svůj svět. Nevytáčel, neslavil, nesmál se.

Vladimir Krutov.Foto: Yuriy Somov / Sputnik / Profimedia
Vladimir Krutov.
„Pašek byl velmi dobrý kamarád s Larionovem, Igor Liba a Vinco Lukáč zase skvěle vycházeli s Fetisovem. Krutov byl však jiný, mloukve, působil trošku jako podivín. Stále byl zachmuřený. Ale každý máme nějakou povahu. On nedával emoce najevo. Ani po gólu,“ hodnotí Slanina.

I na toto měl však „sovětský tank“, jak ho volali, svou odpověď: „Dávat góly byla přece moje práce. Nechápu hráče, kteří po každém z nich tančí jako na brazilském karnevalu.“

Krutov se svou povahou nikdy nebojoval. Byl, jaký byl, zatímco jeho spoluhráči si slávu užívali, on ji jen toleroval.

„Nejsem řečnický typ. Neznamená to, že bych neměl kamarády. Akceptoval jsem však, že osobnosti jako Fetisy či Lariony byly filozofové na bruslích. Jejich slova měla váhu. Neměl jsem šanci skočit jim do řeči, nebodaj protiřečit. Oni i za mě říkali většinou to, co jsem měl na duši,“ takto pěkně popsal někdejší poměry ve sborné při jedné z exhibicí.

Dva hotdogy a kola
Krutov byl pětkrát mistrem světa, dvakrát olympijským vítězem. Český brankář Hašek jej dokonce označil za nejlepší levé křídlo 80. let. „Byla to nejlepší lajna. V socialistické části určitě, o NHL jsme tehdy moc nevěděli. Ale Sověti svou extratřídu potvrzovali iv zápasech proti kanadským hvězdám,“ zamýšlí se Slanina.

Pravdou je, že na 3. ročníku Kanadského poháru 1981 Sověti převálcovali tamních profíků 8:1. Využili fyzické předpoklady, v armádním CSKA Moskva totiž byla kondice alfou i omegou. A protože celá pětka hrála dlouhá léta v jednom týmu, spolupracovala i naslepo. V zámoří jim tleskala celá hala.